DOŠKY - ZLATO HEGYHÁTU

.


Pokládání doškových střech je starověké umění, jehož historie sahá do staletí v lidové architektuře. Před vznikem dnešních moderních stavebních materiálů byla klíčovou otázkou ve výstavbě domů krytina a jejich zevnějšek. V minulosti byly nejvhodnějšími materiály pro tento účel vláknité rostlinné deriváty: rákosí, sláma, šindel. Protože šindel byl rozšířen pouze v oblastech bohatých na dřevo a pouze šlechta měla právo řezat rákosí, obyčejní lidé vyřešili problém zakrytí svých domů slámou.

Existuje několik variant slaměných střech. V hrabství Hegyhát se vyvinula došková střecha z dvojitých snopů. Obyvatelé regionu využívají žitné slámy jako nejdelší a nejsilnější plodinu. Obiloviny pěstované pro zemědělské účely produkují velké množství dutých stébel, které lze s určitými znalostmi
a schopnostmi přeměnit na dokonalý střešní materiál. Stavební materiál je vyráběn bez mechanické síly a jakéhokoli druhu umělé přísady, a to čistě lidskými znalostmi a schopnostmi. Přestože na konci 19. století byla většina vesnic v této oblasti tvořena budovami s doškovými střechami, dnes existuje jen několik vinných sklepů s doškovou střechou na vinicích a několik venkovských chalup rozptýlených po celém regionu. Staré znalosti jsou naštěstí naživu dodnes. Existuje mnoho praktikujících této profese, kteří zdědili tradici ze svých původních zdrojů, pracují dodnes a nadále předávají tyto znalosti v co největší míře. Jedním z těchto strážců je sdružení Hegypásztor Kör, které bylo vytvořeno pouze za účelem záchrany starého sklepa
s doškovou střechou, ale dnes lze říci, že starodávná znalost zastřešení doškových střech byla zachráněna před naprostým zapoměním. 

Informace a fotografie obsažené v tomto článku byly převzaty z brožury „ŽIVÁ FOLKOVÁ ARCHITEKTURA - ZÁPADNÍ ZADUNAJSKÁ OBLAST (HU), NEHMOTNE KULTURNÍ DĚDICTVÍ“ připravená veřejnou neziskovou společností West Pannon Public Nonprofit Ltd.