RYBÁŘSTVÍ
Rybníkářství a rybářství jsou pojmy, které k oblasti jižních Čech patří již po několik století. V 11. stol. se přehrazovaly menší toky a vznikaly rybníky
v geograficky příhodných polohách jako stavby církevních řádů (např. jeden z nejstarších rybníků jižních Čech rybník Žár u Nových Hradů r. 1244). Rybníky sloužily jako zásobárna postního jídla. Rozmach nastal od konce 15. stol. do konce 16. stol., kdy mimo jednotlivých rybníků vznikaly i soustavy propojené náhony a stokami. Dnes jen na Třeboňsku je téměř 500 rybníků a mnohé jsou spojeny známým napájecím kanálem Zlatá Stoka. Nachází se tu největší rybník Střední Evropy Rožmberk s výměrou 489 ha a délkou hráze 2430 m. Lidskou činností tak vznikla unikátní krajina, která je vyhlášena biosférickou rezervací.
Rybářské řemeslo má svá pravidla, zvyky, tradice, terminologii a profesní hierarchii. Nesporným vyvrcholením celoroční práce jsou podzimní výlovy rybníků, které jsou stále provozovány tradičními postupy s minimální mírou mechanizace. Mezi největší akce se řadí výlovy Třeboňských rybníků Rožmberk a Svět, kde nechybí provázání s kulturními aktivitami jako vytrubování nebo stánky s prodejem čerstvých ryb. K rybářství v oblasti jižních Čech se váže velké množství písní, tradic a kulinářských specialit, které jsou neodmyslitelně spojeny s běžným životem.
